Nálada po dešti.
Miluju tu specifickou vůni, která úplně změní vzduch, cítím v tom vždycky něco nového, něco čistého a nevinného.
Ten klid co se rozlehne po zvuku dešťových kapek, kosák který mi zpívá pod oknem. Příchod léta a klidu.
Jak se přiroda jakoby znovuzrozuje a probouzí se s čistou tváří. Kapky co stejkají z listů a kapou na zem.
Zvířata vylejzají ze svých úkrytů, a některá se oklepávají, protože se nestihli nebo nechtěli skrýt. Nebo když paprsky sluníčka prosvicují kapkami a pomlau vykreslují duhu na nebi.
Mám ráda tu atmosféru.

Něco jako menší úvaha na téma Déšť



















Jsem toho stejného názoru
